Petrovice ves (záp. Od Sadové) jest sice starého původu, ale jistě z doby křesťanské. Roku 1355 seděli tu Gothard a Jan vladyky. Tento zemřel téhož roku zůstavil syny čtyři, z nichž se r. 1375 dva, Všeslav a Mikuláš, připomínají, ale kromě nich tu seděli ještě Litolt, farář, a Petr, jich strčení bratří. Všeslav a Petr žili ještě roku 1395. Dotčení dva zemané založili r. 1386 kapli sv. Vácslava pod zvonicí Petrovskou a nadali k ní kněze. Pešík zemřel před r. 1408 a s sirotkem po něm seděli tu Šechovi synové Jan, Petr Kuneš, kteří se r. 1413 naposled připomínají. Asi r. 1415 koupil Petrovice Vácslav z Libčan vlastně z Ryzemburka řečený, protož na ně toho roku věno manželky své Anny přenesl. Seděl tu ještě r. 1426. Z potomních vladyk připomíná se r. 1452 Kuneš z Petrovic, an prodal rybních svůj v Myštěvsi. Roku 1488 seděl tu Jiřík Vlaštěk z Oděrad. Onen se zadlužil velice, tak že polovice jeho r. 1503 prodána, Jan pak roku 1506 též polovici svou prodal. Kupec byl Hašek Zvířetický z Vartemberka, ale některů rok potom prodal tvrz, dvůr a ves Petrovice a ves Nerešov Markétě Kokořínské z Klinšteina. Několik let drženy potom Petrovice z Nechanicím a staly se zase samostatným statkem, když je Bedřich Pecingár z Bydžína ( † r. 1551 ) na díl obdržel.
Bedřichův syn Mikuláš starší zbavil se menších statků, které v okolí držel, a usadil se v Lodině, prodal roku 1593 tvrz a ves Petrovice a ves Nerešov Adamu Zilvárovi ze Silbršteina a na Žirci. Petrovice drženy odtud ke Smidarům a koupeny teprve r. 1809 k panství Sadovskému. Tvrz zdejší zanikla již v 17. století.
